Vnitřní hlas

Broukám si tóny vycházející z mobilního reproduktoru. Snažím se je na vnímat a zachytit je. Chci pryč. Daleko! Chci všechny odehnat a být jen já. Připojuju sluchátka, kráčím ke sdílenému kolu a jedu. V uších mi hraje "Home". Cesta domů mi přijde zvláštní. Ztrácím kontrolu nad řízením. Měla bych zpomalit. Naopak zrychluji. Křižovatka přede mnou na mě mává, ať zastavím. Nechci. Nechci zastavit! Křičím uvnitř sebe. Vedu vnitřní boj sama se sebou. Nakonec zastavím. Kolem mě projelo auto. Uf, to bylo o fous. Za pár metrů dál se stane něco podobného. Spěchám. Ujíždím před vším. Jenže vím, že před sebou neuteču. Ať pojedu kamkoli. Budu tam i já. Muž kráčející naproti mě, zděšeně za mě brzdí. Nechci brzdit, ale na poslední chvíli zastavím a dám přednost.

Chybí mi můj starý život. Kdy můj největší problém byl, co si dám k večeři. Vše se změnilo. Je to jiné. Změny jsou fajn. Líbí se mi.