Královna

Jak osud chtěl se stalo, že žena lidu vládla,
pod nevinnou krásou silná, věrná tradici.
Překážkami též prošla, snad nikdy neupadla,
podle koní statných zvládla dlouhou distanci.

Rozhodností, či vzornou pílí získala si davy,
jako whisky zrála z mladé ženy k vůdcovství.
Mezi radostnými dešti ustála špatné zprávy,
dle pravidel žila, plně, žádné bláznovství.

Až do konce živě kvetla, jako květ polní,
přirozená, sobě vlastní a přesto vznešená.
Úděl svůj pevně nesla, vždy bez zaváhání,
k zemi měla pouto, byla pro ní stvořená.

Vzácný odkaz zůstal pro ty, co přijdou po ní,
snad obstojí král nový i když přijdou změny.