Milešovka

Pod popelavým nebem párek kání krouží,
nad Milešovkou klidnou silný vítr rozhání.
V chladném vzduchu svěžím po pohoštění touží,
za dlouhou zimou skoupou vítá jarní vstávání.

Skrz rozmanité stezky stoupají i lidé,
každý za svým cílem, jde ledem, kamením.
Přes mírný kontrast strmost do blízkosti přijde,
neúnavní pejsci dál běží s nadšením.

Všichni napnou síly, když závěr se blíží,
někdo chtěl by klid vzít a jiný horu pokořit.
Nohy ztěžkly chůzí, únava je souží,
vrch s nadhledem láká, do Světa, pohled ponořit.