Měsíčník

» autorka: Annie
Je hřejivé odpoledne a mně na chuťových pohárcích tančila chuť pistáciové zmrzliny. Tu totiž mám ze všech nejraději. Má pozornost je zamířena na odpolední oblačnou oblohu, která skrývá jisté obrazce. Určitě to znáte také. Hledáte v nich nějakou souvislost s vaším životem. Snažíte se dát smysl tomu, co vaše oči vidí. Přímo se nutíme myslet si, že je to snad nějaký signál z nebes. Či je to osud vidět zrovna v tu chvíli draka z obláčků plujícího na obloze. Za chviličku se drak rozprskne na něco úplně jiného jako třeba na křeslo a na lampu. A pak už raději smysl nehledáte, protože křeslo a lampa nejsou tak atraktivní jako drak. Při mých myšlenkových pochodech mě vyrušil pes Henry. Vyskočil mi až na ramena a olízl mi tvář. Je kouzelný, nikoli obrovský spíš tak akorát. Má svěšené ploché uši, které jsou na konci špičaté. V jeho očích se skrývá opravdová láska. Jsou zelenomodré a obrovské jako dvě cibule. Mezi tlamou a kukadly vykukuje mokrý černomodrý čumák o velikosti pěti kanadských borůvek. Zoubky má ostré jako smrkové jehličí. Tlapky hrají třemi barvami bílou, černou a hnědou. Tančící barvy obepínají jeho hladce krátkou srst. Henry mi jako vždycky zvedl náladu. Pozdravila jsem ho pohlazením po jeho hřbetě. A on už pelášil zpátky k volající paničce. Taky jsem si chtěla pořídit mazlíčka, ale mé svědomí mi to nedovolí, protože mazel potřebuje plno času a já nepřekypuji časem.
Cítila jsem něčí lehký a něžný dotek na mém rameni. Otočila jsem se a viděla jsem tebe. Pavel je velice energetický, asi tak 180 cm vysoký, světle hnědé vlasy, jeho pleť byla bledší, oči vzkvétaly do hlubokých myšlenek, nos měl rovný nikterak zvláštní, rty měl tak akorát plné, zuby měl zpřeházené a z jejich barvy vyplívalo, že už ledacos rozměnily, úzké a tence mužné nohy se pohupovaly v rytmu jeho veselé duše. Samozřejmě, že se ve mně zachvěl celý můj niterní duch. „Koukám, že Henry našel svou spřízněnou duši.“ prohodil s úsměvem. Po těchto slovech jsem naprostým okouzlením roztekla jako bílá čokoláda. Asi jsem i chtěla být tabulkou čokolády, která se rozpouští v jeho ústech. Nechat se ním pohltit. Smát se s ním. Dotýkat se jeho mužné pokožky. Prožívat s ním důležité okamžiky našeho společného života. Tak přesně tohle všechno mi prolétlo hlavou, když promluvil. Mimochodem jeho hlas jako kdyby mě hladil a slova odemykala mé ledové srdce.
Tipů: 3
» 04.08.22
» komentářů: 1
» čteno: 25(4)
» posláno: 0


» 06.08.2022 - 14:17
Moc pěkně se to čte, zvláště s představou, že jsem vysoký a mužný Pavel. Ovšem čokoládu, která se mi pomaloučku v ústech rozpouští, miluji stejně jako pistáciovou zmrzlinu. ST.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Úklid

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.