Na střelnici
O té Kobyliské
» autor: M.A.Rek |
Kalná rána
dvaačtyřicátého,
za ránou rána,
rudé květy na prsou,
za ranou rána
do života zmařeného,
v zem vpíjí se z rána
krůpěje květů rudých s rosou.
Je vybrána
životy za život daň,
zavřená je brána,
vrací se výstřely
vyplašená vrána,
a chladne dlaň,
nezazní hrana,
pod valy, jež krví slzely.
dvaačtyřicátého,
za ránou rána,
rudé květy na prsou,
za ranou rána
do života zmařeného,
v zem vpíjí se z rána
krůpěje květů rudých s rosou.
Je vybrána
životy za život daň,
zavřená je brána,
vrací se výstřely
vyplašená vrána,
a chladne dlaň,
nezazní hrana,
pod valy, jež krví slzely.
Tipů: 18
» 01.06.22
» komentářů: 4
» čteno: 210(12)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: „Verše“ půldruhého srdce jedné nuly
» 01.06.2022 - 15:27
Dota Slunská: Joj, to i mne. Když jsem tam jednou seděl v trávě a maloval, nejen genius loci byl až hmatatelný.
Děkuju.
Děkuju.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jarní květ | Následující: Jeden jediný