Předjarní předtančení i podle Františka z Assisi
předělal jsem to trochu
» autor: Kaj |
Víry padajícího sněhu
prosvěcuje difuzní světlo
sídlištních luceren
Projíždím mezi vyprázdněnými bloky
osekávám vyhozené
vánoční stromky
Uprostřed betonu a asfaltu
vdechuji vůni lesa
Odlesky ve třpytkách v jehličí
září jako vzdálená souhvězdí
jako odrazy na hladině
v teplém letním večeru
Rozmanitost tvarů větvení
jako by nepatřila
do pravoúhlé nudy
V doteku řezu kmínkem
hladím posvátnou chvíli
svátečního stolu
neznámé rodiny
Jako bych mohl nalézt
i borovičku
z dávných Vánoc
mého dětství
Našel bych v ní cestu
od studených vloček na zátylku
do příbytku
kde jako mihotající plamen svíčky
hřeje, svítí a pulzuje
vzájemná blízkost
Ulicí kráčí dívka
její blonďaté culíky
míří do stran
jako křídla anděla
Mám se nechat vést?
prosvěcuje difuzní světlo
sídlištních luceren
Projíždím mezi vyprázdněnými bloky
osekávám vyhozené
vánoční stromky
Uprostřed betonu a asfaltu
vdechuji vůni lesa
Odlesky ve třpytkách v jehličí
září jako vzdálená souhvězdí
jako odrazy na hladině
v teplém letním večeru
Rozmanitost tvarů větvení
jako by nepatřila
do pravoúhlé nudy
V doteku řezu kmínkem
hladím posvátnou chvíli
svátečního stolu
neznámé rodiny
Jako bych mohl nalézt
i borovičku
z dávných Vánoc
mého dětství
Našel bych v ní cestu
od studených vloček na zátylku
do příbytku
kde jako mihotající plamen svíčky
hřeje, svítí a pulzuje
vzájemná blízkost
Ulicí kráčí dívka
její blonďaté culíky
míří do stran
jako křídla anděla
Mám se nechat vést?
Tipů: 5
» 07.04.22
» komentářů: 0
» čteno: 193(5)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dny blondýnky, noci černovlásky | Následující: (Po)vánoční