Předjarní předtančení i podle Františka z Assisi

předělal jsem to trochu
» autor: Kaj
Víry padajícího sněhu

prosvěcuje difuzní světlo

sídlištních luceren



Projíždím mezi vyprázdněnými bloky

osekávám vyhozené

vánoční stromky



Uprostřed betonu a asfaltu

vdechuji vůni lesa



Odlesky ve třpytkách v jehličí

září jako vzdálená souhvězdí

jako odrazy na hladině

v teplém letním večeru



Rozmanitost tvarů větvení

jako by nepatřila

do pravoúhlé nudy



V doteku řezu kmínkem

hladím posvátnou chvíli

svátečního stolu

neznámé rodiny



Jako bych mohl nalézt

i borovičku

z dávných Vánoc

mého dětství



Našel bych v ní cestu

od studených vloček na zátylku

do příbytku

kde jako mihotající plamen svíčky

hřeje, svítí a pulzuje

vzájemná blízkost



Ulicí kráčí dívka

její blonďaté culíky

míří do stran

jako křídla anděla



Mám se nechat vést?
Tipů: 5
» 07.04.22
» komentářů: 0
» čteno: 193(5)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dny blondýnky, noci černovlásky | Následující: (Po)vánoční

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.