Velká otázka

Malé dítko se ptá:
Proč? Proč? Proč?
A také Jak? Kde? Kdy? Kam? Kdo?
A opět to Proč?


S každým pramínkem odpovědí
nové otázky vyvěrají.
Kouzlem poznání je otázek víc,
břeh zvídavosti zaplavují.

Stékají do údolí vjemů,
vtékají do řeky hledání,
peřejemi odpovědi se valí,
až dosáhnou moře poznání.

Oceán hluboký věděním,
ještě hlubší je nepoznaným,
vřou otázky ve vlnobití,
orkánem klamů rozbouřeným.

Stoupá již hladina dotazů,
již není kde Archu postavit,
celý svět je jimi zaplaven,
je čas do nebes je vyplavit.

Prolínají otázky vesmírem,
roztáčí galaxii osudů,
z těch ještě nezodpovězených
rodí se mlhoviny bludů.

Pronikají do černých děr
rozpínavé jak lidí láska,
z celého vesmíru se stává
jedna nekonečná otázka…

… čekající
na Velký třesk…