aromamysli...

občas se mi stává
že vejdu do prázdné místnosti
ve které byl rozpoznatelný otisk
a opuštěná kytka v květináči
protože někdy se stává
že člověk nemyslí
na to
že má zrovna svlažit hlínu
jinak je tam prázdno

a přece ne

navzdory vybydleným stěnám
navzdory slovům
která se nedají vrátit
navzdory událostem
přece tu navzdory všemu
přebývá vůně ženy

nenechte se mýlit
to není chemie
co zasahuje čich
to je dokonalý soulad

opravdová vůně se neskrývá
v žádném flakónu
stvořeném designéry
pro uchování jedinečnosti

vůně ženy je prchavá
na jejím podnětu se vše odehrává
zlomky gest
tříšť úsměvů
možná vzdechy
výkřik
sépiové šero
poohlédnutí
po čemsi co kdesi bylo
a zároveň to už není
protože pozornost byla upřena jinam

vůně ženy je trvání netrvalého
holoubek z trojice svatosti
dušinka
intenzivní zlomek
osudového příběhu
jakéhokoli letmého setkání

je to stopa aury

zdá se to jako mystika?
ale ona to je mystika
od pradávna je vůně
zřejmá známka zázraku
součást zjevené posvátnosti
podivné absolutno
které ještě pár okamžiků trvá
i když samotná chvíle pominula

vždy když se ponořím
do vůně ženy
je mou ochranou bariérou
před uragány zemětřesením
před masivními útoky z jiných světů

kód toho všeho mám v paměti
a uchovávám si naději
na další možné setkání
na ten zázrak
kterým žena s vůní je