sirtaki...
...
» autor: enigman |
traktor s radlicí
se motá po náměstí masopustu
a řádkuje vedle sebe
šedivé hromady podivné směsi
sněhu škváry popílku
nedopalků starých novin příběhů
a kdovíčeho
z kalného nebe připadává
jakási drobná vlhká hmota
rozdrolená na malé kousky
přešlapuji před gotickým portálem
s výsměšnou prdelkou
vytesanou do kamene
a vzápětí se ozve sytý hlas
hodinového cimbálu
jedenáct hodin
patnáct úderů
upíjím víno
které mezitím vychladlo
třu si prstem jedné ruky
dlaň ruky druhé
v bodě zlomu
chlazené žárem
cítím na sobě její upřený pohled
a představuji si ji
jak se bude svlékat
v domě s arkýřem
že se budeme svlékat navzájem
že mě bude líbat se zavřenýma očima
že se nahými ňadry bude opírat
o mou nahou kůži
že budu při každém doteku jejího těla
pohlcován její zvláštní temnou vůní
že mi bude šeptem zpívat
pradávné písně o moři
a o ženách
které se zamilovaly do rybářů
takže jejich láska je čekání
bude zpívat řečí
které já nerozumím
že se budeme milovat jako šílení
a přitom budu vědět víc než ona
dlouhá řada mužů se drží za ramena
a všichni se naráz
jako jedno hadí tělo
proplétají mámivým rytmem
to není běžný tanec
je to vábení
určené přihlížejícím ženám
je to obřad
na jehož konci bude noc
luna
a v dálce moře...
minore tis avgis
se motá po náměstí masopustu
a řádkuje vedle sebe
šedivé hromady podivné směsi
sněhu škváry popílku
nedopalků starých novin příběhů
a kdovíčeho
z kalného nebe připadává
jakási drobná vlhká hmota
rozdrolená na malé kousky
přešlapuji před gotickým portálem
s výsměšnou prdelkou
vytesanou do kamene
a vzápětí se ozve sytý hlas
hodinového cimbálu
jedenáct hodin
patnáct úderů
upíjím víno
které mezitím vychladlo
třu si prstem jedné ruky
dlaň ruky druhé
v bodě zlomu
chlazené žárem
cítím na sobě její upřený pohled
a představuji si ji
jak se bude svlékat
v domě s arkýřem
že se budeme svlékat navzájem
že mě bude líbat se zavřenýma očima
že se nahými ňadry bude opírat
o mou nahou kůži
že budu při každém doteku jejího těla
pohlcován její zvláštní temnou vůní
že mi bude šeptem zpívat
pradávné písně o moři
a o ženách
které se zamilovaly do rybářů
takže jejich láska je čekání
bude zpívat řečí
které já nerozumím
že se budeme milovat jako šílení
a přitom budu vědět víc než ona
dlouhá řada mužů se drží za ramena
a všichni se naráz
jako jedno hadí tělo
proplétají mámivým rytmem
to není běžný tanec
je to vábení
určené přihlížejícím ženám
je to obřad
na jehož konci bude noc
luna
a v dálce moře...
minore tis avgis
Tipů: 8
» 27.02.22
» komentářů: 0
» čteno: 207(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: tenderness... | Následující: aromamysli...