Pohlazení

Báseň se píše v každém ročním období.
Ať pohladí a život není závaží.
I kvítek zpívá mezi trny.
Má radost a i v mrazu je óda žní.

Žádný verš není konečný.
I závan větru hladí,
protože přišel a smí.

Je laní i kočkou,
která vrní.
Ta, co píše
a v zákulisí sní.

Skořice protká lunu.
Sonáta dýchá z vjemů.
I dálka hledá sladké domů.