Pláč

Překrásná jako upřímný pláč
Ten pocit když se míchá láska a zášť
Utěšit dokáže jen jediná osoba
A to stejná kvůli které padá na zem ta slza

Bodá a ukusuje kousky ze mě
Když objevujeme nový kousek země
Zapichuje do srdce dřevěný kůl
Ale bez ní vnímám svět jen napůl

Je pro mě svatá jako hračka pro dítě
Tak moc se leskne za sklem ve výloze
I když se mi včera zdálo že mi máváš
Když tě držím tak jak holub odlétáš

Naše realita umírá když chladně dýcháš
Jako když na zem padá překrásná vitráž
Ztrácím se jako kapka sladké vody v moři
Nevím kam mám jít jako nepopsané dopisy

Do neznáma jako létá po nebi kometa
Ze všech je má nejoblíbenější prasklina
Táhne se po celém povrchu ledovce
Hluboká jak příkop který nás rozděluje

Pravda je vidět při pohledu do očí
Možná proto svět pozoruji s černou kapucí
Nebo protože nechci vidět za sebou její stíny
Vlna za vlnou narážejí na mé bosé nohy

Běžím a utíkám od ní pryč
Ne dost rychle ona za mnou jako bič
Rána za ránou už nemůžu a padám na zem
Otáčím se a s úsměvem říkám do pekla mě vem