Počkám» autorka: Venuše |
Poryvy větru života
sílí
zvonečky v oknech bijí na poplach
a v novém sněhu čerstvá šlápota
duše ví
cesta vede jinudy
však v očích je teď slepota
uši plné hlasů dětí
přesto uvnitř prázdnota
Život plný smetí
odpadů
Jen ty víš kudy jít
jak pozvednout si náladu
vítr uklidnil své vášně
otevírám oči
srdce z hrudi vyrvala jsem
schovala ho v brašně
tam mě nebolí
půjdu dál
vítr se zas otočí
opře se mi od plachet
vzlétnout dovolí
počkám....
sílí
zvonečky v oknech bijí na poplach
a v novém sněhu čerstvá šlápota
duše ví
cesta vede jinudy
však v očích je teď slepota
uši plné hlasů dětí
přesto uvnitř prázdnota
Život plný smetí
odpadů
Jen ty víš kudy jít
jak pozvednout si náladu
vítr uklidnil své vášně
otevírám oči
srdce z hrudi vyrvala jsem
schovala ho v brašně
tam mě nebolí
půjdu dál
vítr se zas otočí
opře se mi od plachet
vzlétnout dovolí
počkám....
Tipů: 12
» 27.01.22
» komentářů: 4
» čteno: 255(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.01.2022 - 11:23
dává to smysl, dějová linka jasně čitelná, možná jestli neuvažovat na rozdělení druhé sloky na dvě, to se mi jeví logické po čtvrtém verši, protože tam začíná další oddíl děje. Možná taky jestli originálněji nevyjádřit - srdce z hrudi vyrval jsem
» 27.01.2022 - 18:38
Ach, ty lidské smutky, bývají úzkostné, rovněž je znám... báseň se mi ale líbí! :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.