Blues pro bílá kolena

Blues pro bílá kolena

Usnula's v půlce pokoje,
jenom Tvá bílá kolena.
Pomalu zbrojím se do boje,
má pýcha válečníka
zdá se být poněkud v pase zlomená.

Zbytečně hledám sílu,
vítězíš po sté, bílé prapory.
Jak zbabělec čekám v týlu
jestli se nevzdáš
svým osudům navzdory.

Voda teče a já v křesle polonahý,
zas se Tě nedočkám, kdo by to řek.
V rukou meče a vzduch byl trochu vlahý
a Ty v poušti bílých, nedobytných řek.

Proč vlastně lžu si,
prohrál jsem napořád.
Něco mne dusí,
snad ne moje vlastní vojsko
na konci dlouhých nekonečných řad.

Snad pro Tvá kolena,
snad pro mou slabost.
Ráno Ti odpustím pro další válku
další Tvojí malou radost.