Osamělost» autorka: Dota Slunská |
Po cestě z cihlové drti a rozmlácených střešních tašek
slyšela louka písně hebké od vláken dyftýnu až po damašek
a vůně polí darované z věna
když mraky čepité jak pivní pěna
kulily se doztracena
Některé dny jsou jako havířovy dlaně
vypouští čížky z klecí
zaprášen usmívá se na ně
křehkostí svobody jsa v nitru raněn
jak si tak ladně a přesto ostře jsou
až se slzavou krásou brady roztřesou
Má rád
/nic to neznamená/
rád o tom píše
/nic to neznamená/
slyšela louka písně hebké od vláken dyftýnu až po damašek
a vůně polí darované z věna
když mraky čepité jak pivní pěna
kulily se doztracena
Některé dny jsou jako havířovy dlaně
vypouští čížky z klecí
zaprášen usmívá se na ně
křehkostí svobody jsa v nitru raněn
jak si tak ladně a přesto ostře jsou
až se slzavou krásou brady roztřesou
Má rád
/nic to neznamená/
rád o tom píše
/nic to neznamená/
Tipů: 34
» 17.11.21
» komentářů: 12
» čteno: 385(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.11.2021 - 18:38
právě jsem dočetl podruhé Šikmý kostel
tvá báseň mi to připomněla..
ST
..je málo:-)
tvá báseň mi to připomněla..
ST
..je málo:-)
» 17.11.2021 - 21:00
Ano ta báseň tu knihu fakt připominá ,oboji je krásné a takové hořkosmutné
» 21.11.2021 - 00:19
1
Čepitá! (Dá ti? — Peč! )
Druhý a čtvrtý verš — skvosty!
A unikát? — Tos ty!
Druhý a čtvrtý verš — skvosty!
A unikát? — Tos ty!
» 16.12.2021 - 19:36
Krapet jakási bolest z Tvé básně na mě doléhá, je však krásná, celá je skvost!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.