Královna podzimu

Ve žlutobílých šatech
s hnědým páskem
jsi jako průzračný
podzimní den

Rád se Tebou procházím
pod nohama nám šustí
všechny peníze světa

Učíš mě říkat
„Mám rád.“
Jako bych byl malé dítě

Opakuji po Tobě:
„Mám rád
všechny nehoráznosti
které Ti posílám“

„Mám rád
horečnatost očekávání
s otazníkem
zda ještě zareaguješ.“

„Mám rád
moře nejistoty
přes které se plavím
nevěda, zda Tě naleznu
na druhém břehu.“

„Mám rád
rozhovor s Tebou,
ve kterém mi umíš ukázat
že je ve mně někdo jiný.“

Potom se na mě podíváš
řekneš: „Pro dnešek stačí.“
otočíš se
po směru mého dechu
jako zkušená jachtařka

Sfoukávám lístky tvých šatů
jako svíčky na dortu

Přeřezávám
korpus kmenu
nasávám jeho vůni
kochám se kresbou dřeva
kocham Cię