Sen VI. – Ut longo littera U

Jako dlouhé, dlouhatánské U,
ne to s kroužkem, ani s čárkou,
dlouhé na šířku, jako já v pase,
jako úpadek civilizace v čase,

dlouhé jako k vysněnému cíli míle,
jako promarněná nudná chvíle,
dlouhé jako splácení úroků,
jako přehlídka ztracených roků,

dlouhé jako polibek celovaný žhavě,
jako úseky dálnice opět v opravě,
dlouhé jako tělo hbitého úhoře,
jako pro nevyslyšenou lásku hoře…

dlouhé jako ve válce dostřel děl,
jako nevybraný si lidský úděl,
dlouhé jako údu pouhý stín,
jako účet za nadstandardní splín,

Dolů a nahoru,
tou rozkoší jsem se celý chvěl,
dolů a nahoru,
svět zřel jak jsem ho vidět chtěl,
dolů a nahoru,
v takových ú dlouhých oči přivíral,
dolů a nahoru
já jsem si v tom snu šťastně létal…

... a ráno jsem měl
tolik, tolik
znavená křídla…