Sebeprosby

O monologu či dialogu?
» autor: M.A.Rek
Děd z nás,
toho mladíka
ve mne,
se ptá: Jak jsem to s tebou vůbec přežil?
Pro nás,
než vše skončí.
prosím,
můžeš nám ještě vlít trochu mládí do žil?

Babča zase,
tu dívku
v ní
prosí: můžeš mi dát trochu tvého pelu?
I mým byl,
když byla jsem tebou,
a ji viní:
Kam dala jsi oči,
ten mladík je děd, co stojí za starou belu.

My z nás,
ve dvou
snáz
dospějeme a dojdeme až k tichému
prý konci.
V touze být prvním,
sebe viníme
za tu sobeckost – umřít dřív – vůči druhému.
Tipů: 8
» 01.06.21
» komentářů: 3
» čteno: 284(5)
» posláno: 0


» 01.06.2021 - 06:23
ST.
» 02.06.2021 - 16:22
Jen tichounké ST
» 05.06.2021 - 16:33
**st**

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ti dva | Následující: Za-povězené & Ne-povězené

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.