Před Kolránem
O příběhu dnešní noci
» autor: M.A.Rek |
Probuzen kopulací snů s realitou
hnípám rozvalen na koberci noci,
a noc, mnou zalehnutá, ospale tíkne.
V obžerství hltám každý výkřik ticha,
očima přisát ke strukám mléčné dráhy,
okouzlen chutí genia loci vesmíru.
Přepočítávám třpytný mamon galaxií,
a zdá se mi, že jedna hvězda chybí,
ač se mne trefně snaží zasáhnout.
Svádím boj s ospalostí, a až je svedu,
chlípně nocí vybuzené, snad opět usnu
po koitu snění s obnaženým bděním.
Měsíc se uculuje, na lících s dolíčky
Oceánu Bouří a Moře Úrodnosti,
nad bryndáčkem krajkového oblaku.
Zahalen v pléd předjitřní vlahosti
nasávám vůni kvasu procitajícího jitra
s aurou svítání za hlavou božské Země.
~ ~ ~
~ ~
~
Zasněnost noci končí čtvrtou hodinou
drsně probuzená zoufalým výkřikem:
Mami, kde jsi!
A ve svítání oken sousedů rezonuje:
Mámo! Mami! Táto!
Já jsem váš ztracený syn!
vracím se z celého světa!
Před lety jsem zde s vámi žil!
Ticho tam dole!
Ťuk, ťuk, ťuk…
Buch, buch, buch…
Mámo, otevři!
Ticho tam dole!
Pak přišel výstřel a ráno…
22. květen 2021, 4:30
hnípám rozvalen na koberci noci,
a noc, mnou zalehnutá, ospale tíkne.
V obžerství hltám každý výkřik ticha,
očima přisát ke strukám mléčné dráhy,
okouzlen chutí genia loci vesmíru.
Přepočítávám třpytný mamon galaxií,
a zdá se mi, že jedna hvězda chybí,
ač se mne trefně snaží zasáhnout.
Svádím boj s ospalostí, a až je svedu,
chlípně nocí vybuzené, snad opět usnu
po koitu snění s obnaženým bděním.
Měsíc se uculuje, na lících s dolíčky
Oceánu Bouří a Moře Úrodnosti,
nad bryndáčkem krajkového oblaku.
Zahalen v pléd předjitřní vlahosti
nasávám vůni kvasu procitajícího jitra
s aurou svítání za hlavou božské Země.
~ ~ ~
~ ~
~
Zasněnost noci končí čtvrtou hodinou
drsně probuzená zoufalým výkřikem:
Mami, kde jsi!
A ve svítání oken sousedů rezonuje:
Mámo! Mami! Táto!
Já jsem váš ztracený syn!
vracím se z celého světa!
Před lety jsem zde s vámi žil!
Ticho tam dole!
Ťuk, ťuk, ťuk…
Buch, buch, buch…
Mámo, otevři!
Ticho tam dole!
Pak přišel výstřel a ráno…
22. květen 2021, 4:30
Tipů: 15
» 22.05.21
» komentářů: 10
» čteno: 355(9)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: "Verše" vokoberoucí
» 22.05.2021 - 19:23
Zajímavé a silné a parádně neobvyklé, jo, klobouk dolů, i s bryndáčkem oblaků... bezvadnózo ;-)
a nakonec ta pumelice... uf
a nakonec ta pumelice... uf
» 23.05.2021 - 23:07
Mívals jako -náctiletý rozhodně nenudné sny.
A tuze zajímavě a poeticky jsi je přeměnil do slov jen zdánlivě němých.
A tuze zajímavě a poeticky jsi je přeměnil do slov jen zdánlivě němých.
» 24.05.2021 - 12:46
René Vulkán: Ou, ou, Radovane, to nejde každý den...
Raději sem tam po nocích rýmy smolit,
a patáke silné jen občas polykat,
než feťákem stát se, otupen hledaje klid,
a po čase opět po nocích lkát...
Raději sem tam po nocích rýmy smolit,
a patáke silné jen občas polykat,
než feťákem stát se, otupen hledaje klid,
a po čase opět po nocích lkát...
» 24.05.2021 - 12:48
Špáďa: Děkuju, to je od Tebe milé. Ještě mi nikdo nenapsal, že ve svých letech mám náctileté sny. Mám takové pořád... ;o)
» 24.05.2021 - 12:52
Lilith: Besinka: Jo, jo, zajímavá a silná noc. A ten závěr nebyl tak strašný, bylo to až úsměvné když onoho odváděla policie. Ten výstřel totiž zazněl jen někde hodně daleko, mne se ale hodil do příběhu. ;o) Díky za nahlédnutí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Žena zmalovaná | Následující: Tanec jara