Bílé ticho
..čeká na hudbu
» autor: Eliot Perdu |
Bílé ticho
Na druhé straně ticho, nedospáno.
Bílo a zmuchlané polštáře.
Bílé ticho, s tichým ne a ještě tišším ano.
Jako klid před bouří, nebo po válce,
jako zvlhlé karty starých kartářek..
..jako tu noc, kdy o tebe není postaráno.
Vlci co číhají na konce tvého snění.
Dech a mlhovina, cítím jejich teplo.
Ne nespím, číhám s nimi, bojím se rozednění.
Vím, že tě nezahubí, ztracení jsou,
bez strachu a s hubou vzteklou..
..jako tu noc, kdy o tebe postaráno není.
Ráno si vzdychla, já se lekl bez pohnutí.
Ležel jsem jako už tisíckrát před tím.
Bělost peřin s vůní patosu křičela do perutí,
křídel co nemám, křídel co neunesou tíhu,
tíhu kterou nectím..
..jako tu noc kdy tě létat nedonutím.
Zase mě dojme tvá košilka na podlaze, chuť svlékat.
Naposledy, a přece zas, zas a znovu.
Jsem tvé vysvobození? Ne, kat!
Uprostřed zaprášených saténů,
nerozumím tvým větám ani slovům..
..jako tu noc, kdy tě nedonutím létat.
Na druhé straně ticho, nedospáno.
Bílo a zmuchlané polštáře.
Bílé ticho, s tichým ne a ještě tišším ano.
Jako klid před bouří, nebo po válce,
jako zvlhlé karty starých kartářek..
..jako tu noc, kdy o tebe není postaráno.
Vlci co číhají na konce tvého snění.
Dech a mlhovina, cítím jejich teplo.
Ne nespím, číhám s nimi, bojím se rozednění.
Vím, že tě nezahubí, ztracení jsou,
bez strachu a s hubou vzteklou..
..jako tu noc, kdy o tebe postaráno není.
Ráno si vzdychla, já se lekl bez pohnutí.
Ležel jsem jako už tisíckrát před tím.
Bělost peřin s vůní patosu křičela do perutí,
křídel co nemám, křídel co neunesou tíhu,
tíhu kterou nectím..
..jako tu noc kdy tě létat nedonutím.
Zase mě dojme tvá košilka na podlaze, chuť svlékat.
Naposledy, a přece zas, zas a znovu.
Jsem tvé vysvobození? Ne, kat!
Uprostřed zaprášených saténů,
nerozumím tvým větám ani slovům..
..jako tu noc, kdy tě nedonutím létat.
Tipů: 10
» 07.05.21
» komentářů: 4
» čteno: 332(10)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Rolety | Následující: Hvězdy prostořeké