Od května do úmoru

» OD KVĚTNA DO ÚMORU «



Parva necat morsu spatiosum vipera taurum.
Malým kousnutím zmije zabije velkého býka.

Publius Ovidius Naso (43 př.n.l. - 17/18 n.l.), Léky proti lásce




Kráčel sám krajinou chladnou,
potkal dívku, krásnou, vnadnou.

Dívku, o jaké doposud jen dlouho snil,
dívku, pro kterou by dýchal a žil.

Měl srdce na dlani, slzu štěstí v oku,
doufal v lásku, radost po jejím boku.

Pro něho nejhezčí květnové ráno,
když se usmála, když šeptla ano.

Cítil ten příslib, vnímal tu příležitost,
na co zapomněl, byla ostražitost.

Snažil se povznést její duši,
co na něj čeká, jen stěží tuší.

Chvíli dělala drahoty, než si byla zcela jistá,
že sedl jí na lep, ten naivní, směšný altruista.

Naplánovali si už hned napřesrok,
udělat ten společný osudový krok.

Prsten koupil drahý, prý se to sluší,
teprv ten zahřál její chladnou duši.

Hlavně ať je luxusní ten její svatební průvod,
ať k vzteku kamarádky dlouho mají důvod.

Nic nedopřál si pro sebe, sobě pro radost,
jen ať ona nestrádá, jen pro ni všeho hojnost.

I tak jí penízků bylo málo, nikdy ne dost,
záhy stal se z něj doma jen trpěný host.

Dře se dnem a moří nocí,
jen ať zlaťáčky domů nosí.

Brzo malá princezna dokutálela se na svět,
bude jako maminka, už teď krásná jako květ.

Kolébka i měšec plný, mít vše, o čem kdy snila,
ze srdce ho jako zbytečnost už dávno vyhodila.

Životem znaven, pro ni již nevyhovující,
čert ho vem, přijde jiný, lépe vydělávající.

Snad nechápeš její záměr, úmysl povedený,
stále ještě nevidíš, kdo je tu ten podvedený?

Stejně pro ni byl jen žebrák a ubožák zdejší,
ať táhne, na ni čeká další, mladší a movitější.

A tak zůstal venku na ulici,
útěchu hledaje ve sklenici.

Láskou zrazen, nahý mrzne ve vánici v únoru,
proklíná den, kdy potkal tu vychcanou potvoru.

Takhle to končívá, takhle to bývá,
láska žen proradná, ledová a chtivá.

Idylka se nekoná, nač protínat žíly,
vždyť to jen láska a chtíč oči zamlžily.

Vně démant, jenž třpytí se nevinně,
uvnitř démon, kdepak žena-bohyně.

Co naplat, tak už to na světě běží,
vždy prohloupí ten, kdo ženské věří.


______________________________


Nepolepšitelným dobrodruhům, životním kaskadérům, zkrátka všem bláhovým bláznům přeji hezký květen, lásky čas. A taky hodně štěstí.