Nohy naboso

Nohy naboso

Nohy naboso a věže z papíru.
Cigáro la grosso a ženská na míru.
Včerejší dnešní den, slova jež neumím,
tak si mě tu vem, poslední z konkubín.

Korále na niti, v krásné prostotě.
Ledové přikrytí a havran na plotě.
A zima bez mrazů a voda po dešti
a láska bez kazů nic dobrého nevěští.

Cesty bez konce, srdce jež nebije.
Pohádka bez zvonce, Honza se upije.
Svítí mi do očí a nemám pevný bod,
dřív než se otočím, chci najít první schod.

Užívám nejistot, pohledy mladých slečen.
K trůnu ten jeden schod, možná tak trochu svlečen.
Nemravné nahoty, má druhý skrytá jména.
Jsi jak já, jsem jak ty. Na věky umlčená.

Ve frontě na pivo, tvrdá a sprostá měna.
Neplať jim naivo, byla bys prozrazena.
Studená divně studí, teplá mě vlažně hřeje.
Kde kdo mě tiše nudí a bílá k černé spěje.

Vlastně mi tě není líto, lepší je nevidět.
Sám vysvětluj si jí to, nemáš se za co stydět.
Levou máš přece levou a pravou pravá ti je.
Adam šel s Evou, goodbye my nostalgie.