Krátká ranní melodie
..v A dur
» autor: Eliot Perdu |
|
Krátká ranní melodie
Ráno se vzbudí každý na jiný straně postele,
Břevnovský klášter rozeznějí zvony.
V zrcadlech odráží se obraz svaté neděle
a stud včerejší noci sedl na záclony.
Postele rozdělené na dvě pole padlých,
dvě bílé kůže, pár litrů vychladlé krve.
Tvé ruce na mých, prsty pomalu zvadly
a nám se nechce do obyčejů hned napoprvé.
Ráno spojilo obrazce našimi těly,
výkřiky raněných mizí v tichu do peřin.
Doteky chvil rozdáváš pouze na příděly
a mě se celý svět zase vlil do vteřin.
Hudba jež nezní v smyčcích, ani v tónech,
dávno se zhaslo a není proč světla.
Probuzeni na cizích ramenou a v cizích domech,
ale s touhou, kterou by ani smrt nerozpletla.
Ráno se vzbudí každý na jiný straně postele,
Břevnovský klášter rozeznějí zvony.
V zrcadlech odráží se obraz svaté neděle
a stud včerejší noci sedl na záclony.
Postele rozdělené na dvě pole padlých,
dvě bílé kůže, pár litrů vychladlé krve.
Tvé ruce na mých, prsty pomalu zvadly
a nám se nechce do obyčejů hned napoprvé.
Ráno spojilo obrazce našimi těly,
výkřiky raněných mizí v tichu do peřin.
Doteky chvil rozdáváš pouze na příděly
a mě se celý svět zase vlil do vteřin.
Hudba jež nezní v smyčcích, ani v tónech,
dávno se zhaslo a není proč světla.
Probuzeni na cizích ramenou a v cizích domech,
ale s touhou, kterou by ani smrt nerozpletla.
Tipů: 11
» 12.01.21
» komentářů: 2
» čteno: 438(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Černé siluety | Následující: Třicet tisíc ran