Naději,pocit,Neprosit.
...
» autor: radek oslov |
Nakreslit slunce,v tom prázdném vesmíru,
povzdech co křičí :"Je to přes míru".
Je krásné ráno,rosa studí,
to jen svět,svět se budí.
Posílám polibky celému světu,
nejsem lhář ale možná se pletu.
Kdo v koutě stojí,po svém žije,
rozdává štěstí,to se krásně pije.
Jsem obraz,v prázdném rámu,
bojím se ale klamu.
Pozdravit krásu,v náručí snít,
naději,pocit,Neprosit.
povzdech co křičí :"Je to přes míru".
Je krásné ráno,rosa studí,
to jen svět,svět se budí.
Posílám polibky celému světu,
nejsem lhář ale možná se pletu.
Kdo v koutě stojí,po svém žije,
rozdává štěstí,to se krásně pije.
Jsem obraz,v prázdném rámu,
bojím se ale klamu.
Pozdravit krásu,v náručí snít,
naději,pocit,Neprosit.
Tipů: 8
» 29.11.20
» komentářů: 3
» čteno: 382(7)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jen stín čeká vzadu... | Následující: Stín vrhá myšlenku