LSTIVÁ
Proti této skupině lidí vůbec nic nemám a tento výkřik nemá za úkol se této skupině lidí jakkoli vysmívat. Slouží jen pro pobavení :-)
» autorka: anick.aa |
Jako anděl vzduchem plula,
on stál v koutě rozpolcen.
S každým mužským srdcem hnula,
ale více s poklopcem.
Zavřel pusu, ustřel sliny,
narovnal si límeček,
pak si lokl medoviny
a šel na ní, blbeček...
Zašklebil se, mrkl okem,
hodil hlavou bez vlasů.
Ona lstivě provokuje
svojí hřívou do pasu.
Žádný div, že odolala
- rozumu má víc než hrst,
usmála se, zamrkala,
pak vztyčila třetí prst.
To mu trošku hnulo žlučí,
zloba, pára se z něj dere,
nasupeně na ní čučí,
div se vzteky neposere.
Na tu jeho hlavu jasnou
- teď nemyslím jeho pleš -
napsala bych větu krásnou:
Dvakrát měř a jednou řež.
To by ale nebyl chlap,
aby nebyl bez sebe,
když kvůli ní to jeho ego
už nesahalo do nebe.
Nesoudím ji za roztržku
a proč on oknem proletěl.
Prsa, zadek, krásnou držku
- jenom tyhle věci chtěl.
Přišla domů, převlékla se,
pominul ten hloupý shon.
Když tu najednou v jejím hlase
začal zníti mužský tón.
Jak si šaty sundavala
a hodila je přes ruku,
ňák si blbě s hlavou hnula
a stáhla si i paruku.
Jako Bětka Pomořanská
měla spoustu mužských ctností,
byla to jen lstivá transka
znechucená společností.
on stál v koutě rozpolcen.
S každým mužským srdcem hnula,
ale více s poklopcem.
Zavřel pusu, ustřel sliny,
narovnal si límeček,
pak si lokl medoviny
a šel na ní, blbeček...
Zašklebil se, mrkl okem,
hodil hlavou bez vlasů.
Ona lstivě provokuje
svojí hřívou do pasu.
Žádný div, že odolala
- rozumu má víc než hrst,
usmála se, zamrkala,
pak vztyčila třetí prst.
To mu trošku hnulo žlučí,
zloba, pára se z něj dere,
nasupeně na ní čučí,
div se vzteky neposere.
Na tu jeho hlavu jasnou
- teď nemyslím jeho pleš -
napsala bych větu krásnou:
Dvakrát měř a jednou řež.
To by ale nebyl chlap,
aby nebyl bez sebe,
když kvůli ní to jeho ego
už nesahalo do nebe.
Nesoudím ji za roztržku
a proč on oknem proletěl.
Prsa, zadek, krásnou držku
- jenom tyhle věci chtěl.
Přišla domů, převlékla se,
pominul ten hloupý shon.
Když tu najednou v jejím hlase
začal zníti mužský tón.
Jak si šaty sundavala
a hodila je přes ruku,
ňák si blbě s hlavou hnula
a stáhla si i paruku.
Jako Bětka Pomořanská
měla spoustu mužských ctností,
byla to jen lstivá transka
znechucená společností.
Tipů: 12
» 20.10.20
» komentářů: 10
» čteno: 916(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.10.2020 - 17:25
René Vulkán: Tak toho si moc vážím :-) Děkuji! Jsem ráda, že Vás báseň pobavila.
» 22.10.2020 - 20:06
CULIKATA: To mě nesmírně těší! Moc rádo se stalo :-)
Já teď děkuji Vám za dobrou náladu!
Já teď děkuji Vám za dobrou náladu!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.