ŠACHY» autorka: anick.aa |
Sedíme v okně
na Staromáku
a slečna naproti
něco hledá.
Kouř z cigaret
a popel z našich srdcí
lepí se k sobě,
však sebrat se nedá,
dokud je hledám
v obou tvých očích
a ty mě líbáš
až do soumraku.
Šeptavý zpěv
a dvě sklenky bílého
a modlitba tvá
nad mým spícím tělem.
Pěješ mi naději
do vlasů znavených,
otvírám oči
a ďolíčky dva
jak rozkvetlé lilie
ve světě celém
trousí teď soucit
do tužeb snem lapených.
Hladíš mě jemně,
tak jemně jak květinu.
Tvůj úsměv mě volá
a dehet mě opájí,
pod svými šaty
se slunečnicemi
chci dotek tvůj mít,
byť na pouhou
vteřinu.
Vinným večerem
mě provází múza,
má zlaté vlasy
a drží mě ve tvém náručí.
Zmizela sukně,
zmizela blůza,
hltám ten dezert,
co zve mě princeznou
s andělskou tváří
a udělám cokoli,
stanu se vším,
stačí jen říct
- cokoli poručí.
Prsty mě držíš
a pohledem zvětšuješ
mou touhu poskládat origami.
Ze rtů tvých vzlétnout
a labutí stát se,
než Měsíc nás oba zarmoutí.
Jsi jednou z těch hrudí,
na nichž chci teď
šachy si hrát
jen s bílými figurkami.
Ty černé zmizely
navěky věků
do múziných křivek,
světel a zákoutí.
na Staromáku
a slečna naproti
něco hledá.
Kouř z cigaret
a popel z našich srdcí
lepí se k sobě,
však sebrat se nedá,
dokud je hledám
v obou tvých očích
a ty mě líbáš
až do soumraku.
Šeptavý zpěv
a dvě sklenky bílého
a modlitba tvá
nad mým spícím tělem.
Pěješ mi naději
do vlasů znavených,
otvírám oči
a ďolíčky dva
jak rozkvetlé lilie
ve světě celém
trousí teď soucit
do tužeb snem lapených.
Hladíš mě jemně,
tak jemně jak květinu.
Tvůj úsměv mě volá
a dehet mě opájí,
pod svými šaty
se slunečnicemi
chci dotek tvůj mít,
byť na pouhou
vteřinu.
Vinným večerem
mě provází múza,
má zlaté vlasy
a drží mě ve tvém náručí.
Zmizela sukně,
zmizela blůza,
hltám ten dezert,
co zve mě princeznou
s andělskou tváří
a udělám cokoli,
stanu se vším,
stačí jen říct
- cokoli poručí.
Prsty mě držíš
a pohledem zvětšuješ
mou touhu poskládat origami.
Ze rtů tvých vzlétnout
a labutí stát se,
než Měsíc nás oba zarmoutí.
Jsi jednou z těch hrudí,
na nichž chci teď
šachy si hrát
jen s bílými figurkami.
Ty černé zmizely
navěky věků
do múziných křivek,
světel a zákoutí.
Tipů: 16
» 16.09.20
» komentářů: 15
» čteno: 507(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.09.2020 - 22:07
Pěkné dám ST.
Mám rád věci, které něčím vzbuzují představivost a nutí zlenivělý mozek přemýšlet.
Cítím z toho takové zvláštní napětí, ale i křehkost snů a naplněných i nenaplněných tužeb krásné mladé princezny s ďolíčky. A zároveň ten kontrast v té drsné hře jménem život, kde se žádný tah nedá vrátit a přitom musíš neustále hrát dál i když třeba zrovna nechceš. A tak moc nechceš ty figurky dát z ruky pryč, protože každá z nich pro tebe tak moc znamená….
Mám rád věci, které něčím vzbuzují představivost a nutí zlenivělý mozek přemýšlet.
Cítím z toho takové zvláštní napětí, ale i křehkost snů a naplněných i nenaplněných tužeb krásné mladé princezny s ďolíčky. A zároveň ten kontrast v té drsné hře jménem život, kde se žádný tah nedá vrátit a přitom musíš neustále hrát dál i když třeba zrovna nechceš. A tak moc nechceš ty figurky dát z ruky pryč, protože každá z nich pro tebe tak moc znamená….
» 17.09.2020 - 00:39
Timy1123: Mockrát děkuji :-) Velmi mě těší, že jen na základě mých slov cítíte to, o čem píšete.
» 17.09.2020 - 09:46
Hazentla
Funguje tak, jak má poezie fungovat. Pěkná forma, navíc obsahu čtenář věří. Dobrá práce.
» 17.09.2020 - 10:19
Hazentla
anick.aa:
Rádo se stalo.
:)
A můžeme si klidně tykat. ;)
Rádo se stalo.
:)
A můžeme si klidně tykat. ;)
» 19.09.2020 - 18:47
Aničko, to není špatné. Budu parafrázovat Divoženku - jako bych měl zase osmnáctiletou...
Jen bacha na odstraňování těch černých figurek, aby Tě za to někdo nepopotahoval, ono se to prý dnes nenosí a šachy se asi budou hrát jen s černýma.
Jen bacha na odstraňování těch černých figurek, aby Tě za to někdo nepopotahoval, ono se to prý dnes nenosí a šachy se asi budou hrát jen s černýma.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: NÁHODNÉ NĚŽNOSTI | Následující: LSTIVÁ