Hostí nás hloupostí

Jak je libo.
» autor: umělec2
Hlouposti nás pohostí.
Hodně hostů pohostí kostí.
Některé nehostí ani tou kostí.
Pořádáme hostiny, v době útlumu, epidemie.
Činovníci v Bruselu přitom vymýšlejí velikost banánů i jablek, vůní sýrů, počet airbagů, názvy rumů, vodek.
A ti naši je v té vší hlouposti chtějí ve všem trumfnout.
A to se jim daří.
Z jejich úst slyšíme, že počty úředníků, razítek, stran daňového přiznání, zákonů, vyjímek snížíme a víme už, že opak je pravdou.
Nevýrobní státní úředníci přibývají jako těsto v pohádce hrnečku vař.
Největší zaměstnavatelé v Česku je policie jenž má 50000 zaměstnanců.
Obrana 29000.
Pošta 30000.
Ministerstvo spravedlnosti 26000.
Kolik je městských policistů nevím.
A Agrofert má podobné počty s obranou.
Pak tu máme politiky a různé strany.
Slibotechny a Mototechny.
Chtělo by to, zdá se mi, deratizaci všech těch různých a hrůzných parazitů.
Klíšťata sající krev a pot těch co něco tvoří.
Místo toho jim vláda modré z nebe slibuje.
V populismu to ona si libuje.
Přidáme před volbami všem, hlásají a davy jásají.
A kde na to vezmou, jasno nemají
Však nám zas tak moc nedají, netají.
A hodnota měn jde strmě dolu.
Úspory se vytrácí.
Ne množstvím, ale jejich hodnotou.
Prý, že není cesty zpět, jen kupředu levá...
Ale to už tady přeci kdysi bylo?!
A co nám z toho asi tak zbylo.
Koženého na Bahamách možná trápí horko.
Dojička je povolanou osobou starající se o struky krav.
Političtí dojiči jsou paraziti, houba, zatuchlina žijící v močále politiky a stran, kde se jim moc dobře daří, množit se, vařit ty podivné lektvary nevraživosti, opovržení.
Na příkladu téměř všech našich premiérů, jenž si našli, jako v pohádce rádcové, své milenky i konkubíny a zavrhli manželky. Zeman, Špidla, Sobotka, Fischer, Paroubek, Topolánek, Nečestný, Gross...
Ono chceš li chodit s čistou nohou po hladině plné hoven, nesmíš se nechat táhnout ke dnu.... všemi těmi.
Jdou nám přeci příkladem.
A pravda je opak toho co říkají.
A skutek je to, co jim uteklo.
A jednoho dne, to vědro vyteklo.
Nebo, že by přeteklo?
Ani Líza si s ním neporadí.
A čím ji mám ucpat, řekni čím.
Tipů: 0
» 18.08.20
» komentářů: 2
» čteno: 445(7)
» posláno: 0


» 26.08.2020 - 13:14
Není to tak, že bys úplně psát neuměl. Není to ani tak, že bys nenapsal ani střípek pravdy. Jen je to taková... taková přehrada informací smíšená s dojmy, plněná a plněná, až je přeplněná - jakoby bylo důležité říct najednou co nejvíc argumentů, jakobys chtěl tou přehradou najednou spláchnout nějakého imaginárního myšlenkového oponenta... sdělit mu, že je všechno špatně a nenechat ho proti tomu pípnout... ale to vršení není dobrá volba: po takovém nákladu každý zareaguje (vědomky či nevědomky): "bože můj, s touhle tsunami ať si bojuje někdo jiný - nevím na co mám reagovat dřív... Tohle mne neoslovilo."
Zajímavější je soustředit se na jednu myšlenku a další informace, argumenty a pocity si nechat pro následnou diskusi nebo jiný příspěvek.
Alespoň tak bych to viděl já...
» 27.08.2020 - 09:11
Řekla bych že té pravdy není jen střípek

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Čistota se špínou | Následující: Ohledy na pohledy

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.