Nádoba na vodu

Nad skleničkou živodárnou,
notujem si, těla vlajou.
Jiskra vzplala, rychleji,
bar se točí nad zemí.

Oči hnědý, vevnitř touha,
těžko se člověku couvá,
když cítí pud, chtíč a vášeň,
půjde nám to jedna báseň.

Včela na květinu sedá
a ani mě to nedá,
chci to, vim, že ty to chceš,
co mi ještě ukážeš?

Zavřels bránu, zamknul jsi,
,,Jsme tu my dva", řekl jsi.
Kde před chvílí byly davy,
děláme to, teď a tady.

Plníme si potřebu,
s whisky, ale bez ledu.

Jak tonoucí stébla,
chytám se lednice,
hlavně nepřestávej,
toho bojim se.

Přiraž a chyť mě pevněji,
prohnu se v pase, trochu v naději,
že budeš mě šetřit míň,
teda.. můj klín.

Tvář jsi mi přitiskl na studenou desku,
čekám, že potrestáš tu malou d**vku.
Pro dnešní noc nechci víc,
jen sex, drink a pryč.

Při velkym finále drtíš mi boky,
moje prsty se ti do zad bortí,
vytejkáme na zem, na linku,
to všechno je pro tuhle chvilinku.

Dík za fajn noc, teď už spát,
ideálně se nevídat.
Neznám, nevim, kdo to je?
Dobrej scénář, nebo ne?