Stíny» autorka: Tara |
Snad všechno bylo k mání
I utajené vlohy
rozkvetly za svítání
Náš svět měl dlouhé nohy
Zasklený do výlohy
v kamenných uličkách
večer - již krátkonohý
Stín nepřekročil práh
I utajené vlohy
rozkvetly za svítání
Náš svět měl dlouhé nohy
Zasklený do výlohy
v kamenných uličkách
večer - již krátkonohý
Stín nepřekročil práh
Tipů: 13
» 17.07.20
» komentářů: 12
» čteno: 503(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.07.2020 - 23:53
Milá Taro, proč mi tvé Stíny připadají tak temné? A přesto krásné. Napadly mne při nich tyto verše:
Stojím nad zrcadlením studně básně,
žíznivý touží, přec se nenapije,
by nezčeřil ten odraz chladné bázně.
Což láska je smutek a nostalgie?
Stojím nad zrcadlením studně básně,
žíznivý touží, přec se nenapije,
by nezčeřil ten odraz chladné bázně.
Což láska je smutek a nostalgie?
» 18.07.2020 - 00:21
M.A.Rek: Díky, Marku... i za tvou báseň, věř, mnohdy je /smutek a nostalgie/.
» 18.07.2020 - 12:08
Hazentla
Na tebe formou netradiční...tradiční obsahem k zamyšlení. Dobrý. Respektive výborný. Bo dobrý je za tři.
» 18.07.2020 - 16:23
Neboj se, Taro, nezasklím tě, k mání je i můj komentář, ve který jsi jistě tajně doufala. Po něm určitě celá rozkveteš, ze tvé tváře zmizí stín. (mrk)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.