STVOL» autor: Rendlík |
Dlím tu uprostřed záště,
tak zvláštně se tu cítím.
Něco tu cítím je to smrad.
Obepíná prostor jako had.
Je tak obrovský a nejistý si.
Vol-ume doprava začíná zábava.
Někdo tu umřel, zřel ten svět a odešel.
Už se nevrátil, vše při té cestě převrátil.
Odvrátil se a najednou povídá že ten
smrad přímočaře odmítá.
Závidím noci že odmítá zářný den.
Jsem pln závisti, když pistoli někdo
odjistí. Jsme si něčím jisti, sklízím
listí, trávu vraždím louka plná pampelišek.
Je tak tiše asi sebejistě, žlutě si přemítá.
Odmítám tu hru, na to že jsem torzní člověk.
Svítám si tu každý den, a potom tu tmu nastolím,
Odstrojím vypojím, názorně znázorním strhnu obraz
naděje, vůbec žádný se tu neděje, jen sněhové závěje.
tak zvláštně se tu cítím.
Něco tu cítím je to smrad.
Obepíná prostor jako had.
Je tak obrovský a nejistý si.
Vol-ume doprava začíná zábava.
Někdo tu umřel, zřel ten svět a odešel.
Už se nevrátil, vše při té cestě převrátil.
Odvrátil se a najednou povídá že ten
smrad přímočaře odmítá.
Závidím noci že odmítá zářný den.
Jsem pln závisti, když pistoli někdo
odjistí. Jsme si něčím jisti, sklízím
listí, trávu vraždím louka plná pampelišek.
Je tak tiše asi sebejistě, žlutě si přemítá.
Odmítám tu hru, na to že jsem torzní člověk.
Svítám si tu každý den, a potom tu tmu nastolím,
Odstrojím vypojím, názorně znázorním strhnu obraz
naděje, vůbec žádný se tu neděje, jen sněhové závěje.
Tipů: 1
» 07.07.20
» komentářů: 1
» čteno: 489(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.