Květen v pranostikách

I v měsíci květnu kopu máme pranostik,
a na prosluněných lukách příjemný je styk,
květen ještě v rouškách, červen nahoře bez,
léto horké, dusné, když do plic vir vlez.

Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji,
a slavík zazpívá v háji až za tepla v máji.
První máj deštivý je polím a loukám škodlivý.
a Florián ještě může nosit klobouk sněhový.

Když je mokrý máj, ve stodole bude ráj,
chlad, v mlhách máj, ovoce a sena daj,
též se říká v máji vlažička, naroste travička,
a z májového deštíčka bude dost chlebíčka.

Urban vyjasněný hojným vínem odmění,
a kdo se v máji ožení, přivodí si soužení,
svatá Žofie políčka a louky často zalije,
ale též déšť svaté Žofie švestky ubije.

Pankrác, Servác, Bonifác nejsou teplí bratři,
přinesou chladna a mrazíky, jak se patří,
po Serváci s mrazy veta, před ním není léta,
a na svatého Filipa vše kolem už rozkvétá.

Když se v máji blýská, sedlák výská, juch.
Na svatý Duch do vody hupsni, buch,
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení,
neboť v něm nic dobrého není.

Květen, čas z květin pleten, máj, od pece dál,
až bude máj, vyženou holky kozy v háj,
Urban když pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží,
jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.

V máji hřímoty dělají trampoty, měj deštník,
je-li máj zahradník, není stodol milovník,
deštivý květen – žíznivý říjen, suchá pípa,
na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.