Žena je zvíře...

Komu žena podobá se z říše zvířecí,
ať už je v, nebo před klecí?

Lvici, když brání své mládě,
gazele, když běží na olympiádě,
hadu, když jablko podává
a blbounovi nejapnému, když si zahrává,
krávě, když žvýká nad knihou vlastní,
žirafě, s rozhledem je majestátní
sově, když se učí, studuje a koumá,
lenochodu, když v hamace bloumá,
kočce, když přede (na muže sítě),
chameleonovi, když líčí se barvitě,
slonu, když porcelán po tchyni myje,
vlčici, když nad výplatou muže vyje,
myšce, když šuká po kuchyni,
též medvědicí – i s její jeskyní,
kvočně, umí se tak pěkně starat,
i papagáji, co naučil se tárat,
i velbloudu – bez něj není oázy,
a krokodýlu, když ukáže své slzy,
kosákovi, když pěkně zapěje,
nebo kajce, ta krásně zahřeje,
kudlance, když muže svého baští,
paviánu, na děti když vřeští,
netopýru, když i trávu růst slyší,
i poplašené sojce, to když uvidí myši,
roztomilá jako kůň, když se vtipu řehtá,
i kachně, když v sudu zelí čvachtá,
kanci, když do všeho ryje,
perlorodce s lasturou – ta pikanterie...