vesmír

uprostřed prázdnoty
slunce tam sedí
na děti vzdálené
do dáli hledí

lásku svou posílá
světlo a teplo
o děti starám se,
slunce si řeklo

každému tak světu pošlu
kousíček tepla svého
pár z dětí pokradmu
k obloze vzhlédlo

oblohou šíří se světlo a teplo
světů pár tepla se leklo
uzavřel oblohu ledový chlad
však jiné světy mohou se hřát

který z nich nejlepší zdá se
kde propůjčí slunce dar kráse
tam život začne pak kvést
kochat se září tisíců hvězd