Vidíš to?

Je dobře, když můžeme mít na věc svůj pohled. Slepota je zlá, avšak zaslepení možná ještě horší. Někdy nevidíme, nechceme vidět, nebo koukáme zkrátka skrz špatnou optiku.

Věříš tomu?

Věřit v cokoli určitě posiluje, někdy je ovšem trochu problém co. Co vlastně chceme posilovat, v co věřit a jak moc? Co všechno pro svou víru přehlédneme, co vidět nechceme a co nám v pohledu vůbec nevadí? Co jsme ochotni přehlédnout a na co se naopak dívat, nad čím oči přivíráme a kdy je umíme i zavřít. Kdy je víra slepá? Kdy jsme to my, kdo oslepneme. Možná jen její září, možná vlastním oslněním.

Jestli je pak umíme včas otevřít a proč je někdy ani nepřivírat. Pro co a kdy je to možný? Kdy to chceme? Kdy jsme o tom přesvědčováni a kdy jsme to my, kdo přesvědčuje, minimálně sebe? Kdy to jednoduše ( ba ani složitě) nejde!

Pokud nám víra nahání strach je někde chyba. Pokud nám strach nahání naše chyby, nemusí to být špatně. Některé naše chyby jsou produktem našich strachů. Některé naše strachy pak mohou být produktem víry. Přesto, všichni víme, že chybujeme, protože jsme to my lidi, produkty omylný. Přiznat si své chyby, to je úkol pro mnohé velmi složitý.

Proč?

Protože někdy to neumíme, někdy nechceme a někdy si své chyby vůbec nepřiznáme.

Ale?



Víme, že bychom měli…