A.v_doteky04

» autor: Amadeus
A tak, vysvitlo slunce.
Tvým dotekem něžnosti,
pochopil jsem svět.
Který,schovával se.
Jak před mrazem.
Schovává se květ.

A tak jsem tančil.
Ve vzpomínkách času,
zapomněného.
Tančil jsem,se stínem.
Stínem sebe samého.

A tak jsem pohlédnul.
Bylo to zrcadlo iluzí a lží.
Ve kterém, jsem bloudil.
Nekonečná pavučina střepů.
Štěstí nebo smůly?

A tak jsem se usmíval.
Nad plamenem svíce,
Který mi uhasínal.
S pocity života, které bloudili.
Uprostřed všeho.

Padla hvězda?
A tak jsem si přál.
Zůstat být, uvnitř tvého těla.
Rozplynout se a zůstat jeden.
V srdcích všech kdo mě znali.

A tak jsem chtěl.
Zůstat být tebou milován,
v nikde nekončicím čase.
A prožitků, tebe.
Tipů: 6
» 20.11.19
» komentářů: 3
» čteno: 52(4)
» posláno: 0


» 20.11.2019 - 23:38
ST
» 21.11.2019 - 17:13
Je požitek číst tvou poezii...
ST
» 21.11.2019 - 19:04
byron: Moc vám děkuji :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: A.v_doteky03 | Následující: A.v_doteky05

© 2011 - 2020 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Excalibur meč

Znáte legendu o bájném meči používaným samotným králem Artušem?

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.