A.v_doteky03

A tak jsem ucítil její dotek..
» autor: Amadeus
Umíral jsem
ve vlastním těle.
Které jsem měl.

Umíral jsem
jako sněhová vločka
na tvé tváři,
která taje.
Jako slza ve
vzpomínce na
tenhle svět.
Který patřil
jen mně.

Umíral jsem
jako teplo,
které hřálo čas
našich dnů.
Našich dlaní stisk.

Umíral jsem,
jako úsměv tváře
zrazené.
Pod lampou,
která tiše šeptá
přání tmavé noci.

Umíral jsem,
protože měl jsem
svět rád.
Pro jeho krásu,
pro její něhu...

Umíral jsem
jako záře
tvých očí,
na které padl
stín
prachu zklamání,
mé bolesti.

Umíral jsem
jako letní vítr
ve tvých vlasech,
jako naděje
krásy času.
Dnů sluncem prosvícených.

Umíral jsem
s pamětí na lásku
nezrazenou.
S pamětí života
mého.
S pamětí na
tenhle svět,
který patřil,
jen mně..

Umíral jsem
v těle, které
jsem měl.
Umíral jsem dnem.
Umíral jsem nocí...
Tipů: 4
» 18.11.19
» komentářů: 5
» čteno: 454(8)
» posláno: 0


» 18.11.2019 - 19:52
byron
Velmi pěkná poezie...líbí se mi.
...v doteku se občas skrývá mnoho nevyřčeného...:-)
ST
» 18.11.2019 - 19:57
byron: Moc vám děkuji, vážím si vašich slov :)
» 18.11.2019 - 20:26
Máš pěkně nakročeno ke zrození... ST
» 18.11.2019 - 20:31
ST
» 18.11.2019 - 20:36
Moc vám všem děkuji :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: A.v_doteky02 | Následující: A.v_doteky04
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Besinka [1]
nováčci
intuista
narozeniny
Gándhí [8]


© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.