Drak

Kluk s holčičkou
a máma a táta,
už pole je vysušené
sluncem a větrem od bláta,
na rodinné procházce
uprostřed babího léta,
s hlavou vztyčenou
až k nebi, kde drak létá.

Jéé, támhle letí,
jéé, jak je velikej.
Je příliš velký,
honem utíkej!

Že nad celou krajinou,
z políčka se zdá,
rozepjatá křídla má,
a hluboká brázda,
větší než po boingu
po pádu zarytého v poli,
je po přistání draka,
co všichni se ho bojí.

Wrauuu, chramst!
A jaký byl táta?
Sežral i mámu, děti,
mlask, nato tata.

Přiletěl z východu,
kde už ho nechtěli,
odvážně a razantně
omezován sousedy.
Není ledajaký, říká se mu
Drak-onický daňový systém,
u nás mu dobře je,
no, on je to spíš shit-stém.