ANDĚL

Jednou v pražských ulicích, zázrakem docela,
našla jsem tady na zemi strážného anděla.
Vyprávěl mi o nebi. Uprostřed Malé Strany
zahojil svými příběhy veškeré moje rány.

Pří loučení pak, náhle, bez pravidel
objal mne do svých silných paží-křídel,
přitiskl k sobě a, těžko tomu věřím,
voněl tak čistě – snad opravdovým peřím.

Měl tak velká záda proti mým malým dlaním.
Na čelo prstem vtiskla jsem mu požehnání.
Těším se až jednou v záři jeho svatozáře
vtisknu mu polibky na obě horké tváře.

Jednou v pražských ulicích, zázrakem docela,
našla jsem tady na zemi strážného anděla.
Řečí svou andělskou vdech mi život znova.
Budě to radost se do něj zamilovat.