Mare Matrimonium

Uprostřed moře širého,
jak už to bývá, bouří zmítaná,
a někdy v bezvětří vlajka nezavlála,
pluje nevelká zde loď,
i posádka je nevelká,
jen pan Kapitán a paní Admirála.
Kam poplujeme?
ptá se paní Admirála kapitána.
„Na sever“, dí na to pan Kapitán.
Sever je poslední směr,
kam bych chtěla plout,
to byste mne, Kapitáne, rozesmál.
Tak poplujeme jinam,
máte, paní Admirálo, jiný návrh?
Něco sama navrhněte,
mne jedno je, kam to bude,
sama ten cíl vyberete.
Ale, ale, no tak, Kapitáne, jděte,
snad „vybereme“!
Jsme tu přece dva,
a vy jste tu kapitán.
Už jsem navrhoval sever...
A já vám, Kapitáne, řekla,
že na sever si plujte sám!
...a když se vám sever nelíbí,
můžeme na západ i jih plout,
ba, i na východ, stačí jen si vybrat.
A co navrhujete, Kapitáne?
No, východ, západ nebo jih.
A co to říci konkrétně, aspoň jedinkrát?
Dobře, tak třeba jih.
Raději bych plula na západ.
Tak poplujeme na západ.
To nemůžete mít, Kapitáne,
aspoň jednou vlastní názor?
Já ho měl, už dvakrát,
a tím, že jsem řekl,
že mi to, kam poplujeme,
jedno je, tak vlastně třikrát už.
Tak kormidlo na západ mám otočit?
A proč ne třeba na východ,
tam jsme ještě nebyli, nuž?
No, před lety jsme tam kotvili,
až příliš dlouho, na můj vkus,
a jak rádi jsme kotvy zvedli,
ale chcete-li, paní, plout na východ...
Ale já tam přeci nechci plout,
Jen se ptám, abychom se dohodli.
Proč mi jen, Kapitáne,
myšlenky své podsouváte?
To, paní, ne, tak západ by víc se hodil?
Ale když já pořád nevím?
Tak sever snad byl by lepší?
No vidíte, zase jste svou prosadil!



Manželství je dlouhá konverzace, přerušovaná hádkami.
-- Stevenson

Manželství s dobrou ženou je jako přístav v bouři;
manželství se špatnou ženou je jako bouře v přístavu.
-- Vauvenargues

Manželství je moře,
pro které dosud nevynalezli žádný kompas.
-- Heinrich Heine