Mezi nebem a řekou

Tam na skále nad řekou,
ďolíček je sluncem vyhřátý,
zde sedím si, sním a zřím,
mezi nebem a řekou,
na ten v krajině hluboký klín.

Tam na skále nad řekou,
trsy doušky mateří jak mi vonějí,
zde tak rád přemýšlím a sním,
že mezi nebem a řekou
něco je, to již tuším, i vím.

Tam na skále nad řekou,
o světě a jeho krásách přemítám,
zde léčím si svůj splín,
na hraně skály stojím sám,
stačí jen krok, a v letu údolím...

...již netřeba se ptáků ptát,
jaké to letět je
mezi nebem a řekou...