Stín

stín šedi se mi nad tělem vznáší
zbystřily smysly.
ztratila se chut k pláči
jako bych mrtvý byl a jemu to stačí

tomu novýmu.. bez svědomí
bez pocitů vinny
nevidí šediny
a není pláč
zrcadla ptá se proč a nač

je to sráč

dotyk ženy mu je cizí
stejně jako láska ryzí
zmizí

zmízí v davu
za to že měl jen svou hlavu
pivem dostával se do stavu
a únavu zaháněl
lží ve zmaru
že život nemá páru

jen chemii
patří k těm co se nestydí
a šidí
je to lidské a my jsme prej lidi

a oči to vidí...

co oči nevidí to nebolí
tak proč každej z nas buď rány solí
a nebo šrámy stenčí
čas zahojí chvíle kdy byli jme slepci

kecy ....

kecy v kleci tam jsme my lidé přeci
ať ve vlastní či něčí
tam chceme být
at nás již neraní city zvenčí