Dvě duše nechtěný

Pár měsíců průserů
a pár měsíců ticha
pravda ta je pořád lichá
a já křičím i když sticha

a brečím
čekám kdo mě vyléčí
kdo mí problémy zlehčí
a usměvem zvenčí
a ja znova stanu větším
a silnějším
než dřív a ani v nejmenším
nestačí říct...


slova..
ty slova neznamenaj nic
žiješ
v zádech palčivý lynč
lidí co chcou at už si pryč
ať nemoralizuješ jejich chtíč
řvou "spal mosty a táhni pryč"

"Ty Lúzo.."

vlasy mi na hlavě vstávají hrůzou
a pozdech plazící se stíny
říkaj nejsi kdos byl jsi někdo jiny
ä ty splíny
a flašky vypitý
ona mluví a ty v ulitě ukrytý
neslýšíš co říká

a jak víš pravda ta je lichá
ale když neslyšíš co říká
jsi ji cizí
mizí co bylo ryzí
a vzpomínky z kdysi
tě nespasí
tvuj obraz v zrcadle k pláči
a tohle ti nestačí ?!!!
tohle ti nestačí ???

vnímej mluv sní
jen ona je ta co tě muže z klece pustit
a nenechat se dusit
a klečet
neustale mlčet a brečet
je zlej svět
je zlá ona ???
proč jsi se před ní tolikrát schoval ???

tvrdil jsi že jsi ji "miloval"
či miluješ ??
než to dořekneš sucho v ustéch
a pohledy studený
kdo jsem ja kdo ty a jsme ještě my ???

dvě duše světem nechtěný....