Horor

Zažíváme u nás doma
scény jako z hororu,
už to děsí mě a tátu
i mou sestru Auroru.
Což se divím, ta je zvyklá
z pionýrských táborů.

V noci když je klid a ticho,
ozývá se bouchání,
hučení, no hrozný zvuky
až to hrůzu nahání.
Myslíme si že to bude
jev .. ten .. paramoralní.

Přichází to skoro přesně
když odbijou dvě hodiny,
vzbudí nás to všechny
no, to ne, třičtvrtě rodiny.
Děda Vasil už je chluchej,
ale dlouho, jak hledali ty miny.

Jak když něco naráží
do nábytku, do dveří.
Duch. A nejspíš slepej.
Ale ve škole mi nikdo nevěří.
A nemocnej, když neprojde skrz.
Mamka to prý prověří.

Naše mamka to je borka,
posbírala odvahu,
vyrazila ve čtvrt na tři
zkoumat jevu povahu.
Když došla do obýváku
zrak jí padl na podlahu.
Tam robotický vysavač
právě boural do prahu.

My jsme na něj zapoměli,
jsme to ale poplety,
dostala ho naše máma
na Vánoce od tety.
Chytrej, dá se nařídit,
to víte, kvalita od Ety.