Beznaděj» autorka: Jíťa |
Utápím své srdce v žalu,
co chci stejně nedostanu.
Zoufalství mou duši sžírá,
příslib lásky tiše zmírá.
Divné nitky osud splétá,
má touha k tobě stále vzkvétá,
city k tobě můj klid ruší,
bůhví, že nic je nepřehluší.
Není však souzeno nám spolu býti,
mé srdce lapeno je v lásky síti,
náklonnost k tobě je mi zkázou,
své šrámy marně látám gázou.
co chci stejně nedostanu.
Zoufalství mou duši sžírá,
příslib lásky tiše zmírá.
Divné nitky osud splétá,
má touha k tobě stále vzkvétá,
city k tobě můj klid ruší,
bůhví, že nic je nepřehluší.
Není však souzeno nám spolu býti,
mé srdce lapeno je v lásky síti,
náklonnost k tobě je mi zkázou,
své šrámy marně látám gázou.
Tipů: 10
» 24.04.19
» komentářů: 4
» čteno: 500(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.04.2019 - 20:47
byron
1 
Líbí se mi...a moc. Člověk si musí něčím projít...nějaké duševní pnutí, které rozpoložení mysli vetkne do liter.
Báseň je ve své pocitovosti nenásilná a při čtení jakoby plyne. Není smutná, ani depresivní, spíš je z ní cítit lehký melancholický nádech.
ST
Báseň je ve své pocitovosti nenásilná a při čtení jakoby plyne. Není smutná, ani depresivní, spíš je z ní cítit lehký melancholický nádech.
ST
» 26.04.2019 - 20:10
no pravda je že asi nedoSTaneš, ale jak vidno z básně hrdá vstaneš, ta báseň ačkoliv se nazývá beznaděj na mě nepůsobí beznadějně, zní mi tak zvláštně optimisticky, dáš to
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Splín | Následující: Sebelítost