Přátelství

Možná se chovám jako blázen...

ale já nechci, aby s ní byl ámen...

Občas říkám si, že na to asi smůlu budu mít...

přijde mi to, jako by chtěl někdo moje kamarádky bít...

Proč musí mé kamarádky tolik trpět?

Řezat se a ubližovat si...tolik na psychice lpět?

nečtu myšlenky, jen říkám, co už jinak říci nejde...

To už se prostě do mé hlavy nevejde...

Snažím se vám pomoct jakkoliv...

A ač můžete, tak nepíšete kdykoliv...

Ale od toho tu pro vás jsem!

Tím vším my společně jdem!

Je jedno že já trpím...

Horší je, když plakat vás vidím...

Snažím se vám pomoct, ale i tak je to k hovnu...

Je to jako bych vás tahala ke dnu...

Jsem snad já ten smolný člen?

To mám jít z kruhu ven?

Kdyby to pomohlo, udělám to ještě dnes...

Ale to všechno je jako hluboký les...

Jak si od toho všeho ulevit?

Nůž o pomoc poprosit?

Fajn noži...podřízni mi žíly...

ať vzlétnu mezi víly...

A nebo se propadnu do pekla?

Aby se se mnou má minulost vlekla?

Už nevím, co říkat dál...

Řekl jsem to, čeho jsem se bál...

Já...pouhý člověk...

Raději už mlčím...

Ať to nevypadá, že někoho z něčeho viním..

Na shledanou všem...