Předjarní
O zásahu do vlastních řad
» autor: M.A.Rek |
V předjarním blátě,
u ledové kaluže,
v špinavé škarpě,
chce – tak něco zmůže.
Z bahna se dere
jak jenom může,
slabý, netoliko krásný
co v létě pyšná růže.
Pro místo na slunci,
bez sil, však s vůlí,
na cestě v půli či konci
v teple slunka se tulí.
Duchem tak vzdálený,
básník veršů tvořící,
jde s hlavou v oblacích,
zašlápne ten kvítek rašící.
u ledové kaluže,
v špinavé škarpě,
chce – tak něco zmůže.
Z bahna se dere
jak jenom může,
slabý, netoliko krásný
co v létě pyšná růže.
Pro místo na slunci,
bez sil, však s vůlí,
na cestě v půli či konci
v teple slunka se tulí.
Duchem tak vzdálený,
básník veršů tvořící,
jde s hlavou v oblacích,
zašlápne ten kvítek rašící.
Tipů: 10
» 22.02.19
» komentářů: 11
» čteno: 579(10)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: „Verše“ na karbid nikličitý
» 22.02.2019 - 01:43
I to se může STát.
Kvítek krásný, bláhový
prý básničky má rád
tak nikomu nepoví
že na něj básník šláp... :-)
Kvítek krásný, bláhový
prý básničky má rád
tak nikomu nepoví
že na něj básník šláp... :-)
» 22.02.2019 - 13:40
ttragelaf
divoký kvítek
bývá zvyklý
zase se narovná
ST
bývá zvyklý
zase se narovná
ST
» 22.02.2019 - 17:22
byron
Doufejme
že dílo básníka bude stát za to
když růžičku zašlápl zpět v bláto.
:-)
ST
že dílo básníka bude stát za to
když růžičku zašlápl zpět v bláto.
:-)
ST
» 22.02.2019 - 19:19
ttragelaf: Kapka: Kajuta: byron: Děkuju všem za účast se symbolickým kvítkem. Přeji dobrý výhled pod nohy.
» 23.02.2019 - 14:52
ST....
------------------
Verše píšu si pro radost
čas už nechci ošidit
i když včera bylo jaro
dnes muselo se ochladit.
Ale i tak chtěla bych jaro políbit...
-----------------------------
------------------
Verše píšu si pro radost
čas už nechci ošidit
i když včera bylo jaro
dnes muselo se ochladit.
Ale i tak chtěla bych jaro políbit...
-----------------------------
» 23.02.2019 - 15:01
Květka Š.: Děkuju. Je to znát, že píšeš pro radost. Přeji Ti i nám brzkou líbačku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Barokní perla | Následující: „Verše“ na 3,14