Galeje

Má princezno, Vaše oči jsou jed,
Jenž dostal se mi do těla pohledem.
Nejsem blázen, však nemohu odjet,
Když já a má loutna tomu jedu podlehnem.

Jasnosti, prosím, pošlete mne na galeje,
Kde bídnou smrtí zhynu.
Hlava se točí,
Jed z Vašich očí
Mne zabíjí, já se v nich zhlídnul.

Cítím se, bych byl svíce vosková,
A Vy byste byla můj plamen,
A tak jako vosk k plameni se chová,
Klesám i já před Vámi na zem.

Místo srdce kámen
Máte, má paní, já vím,
Teď je se mnou amen,
Když ve Vaší blízkosti,
Jsem teď, ó Výsosti,
Já čím dál víc chřadnu, churavím