Napsal jí báseň...
O síle slova s variaci na efekt motýlího křídla
» autor: M.A.Rek |
Napsal jí báseň...
...o rose na pavučině,
o letmém doteku dvou rtů,
o mrknutí kobylky na pastvině,
o krajce spletené ze svých snů.
O bolesti v očích dítěte skryté.
o barvách duhy jarem jásajících,
o lidské hrdosti pýchou zbité,
o dalekých obzorech svítajících...
Ty psaním básní zabiješ hodně času, viď?
Těmi slovy, větou vyslovenou,
zabila lásku, zabila úsměv,
i dceru s ním ještě nepočatou,
i z dávnověku země zpěv...
...zabila i motýla co v propasti času žil.
V té chvíli rozplynul se v nic,
on, kde předtím stál, i jeho dech,
jen list s básní, pero – nezůstalo víc,
a její děs, slzy v očích a vzdech...
... na list s básní motýlí křídlo vánek snes.
Konečky prstů pohladila křídlo
a pod ním uchopila, prosta bázně,
list s perem, jediné co po něm zbylo,
a začala psát verš své první básně...
...o rose na pavučině,
o letmém doteku dvou rtů,
o mrknutí kobylky na pastvině,
o krajce spletené ze svých snů.
O bolesti v očích dítěte skryté.
o barvách duhy jarem jásajících,
o lidské hrdosti pýchou zbité,
o dalekých obzorech svítajících...
Ty psaním básní zabiješ hodně času, viď?
Těmi slovy, větou vyslovenou,
zabila lásku, zabila úsměv,
i dceru s ním ještě nepočatou,
i z dávnověku země zpěv...
...zabila i motýla co v propasti času žil.
V té chvíli rozplynul se v nic,
on, kde předtím stál, i jeho dech,
jen list s básní, pero – nezůstalo víc,
a její děs, slzy v očích a vzdech...
... na list s básní motýlí křídlo vánek snes.
Konečky prstů pohladila křídlo
a pod ním uchopila, prosta bázně,
list s perem, jediné co po něm zbylo,
a začala psát verš své první básně...
Tipů: 30
» 16.12.18
» komentářů: 32
» čteno: 615(21)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: „Verše“ na karbid nikličitý
» 16.12.2018 - 08:18
Duše prý na sebe berou podobu motýlů.
Lehoučko-tíživé řádky
jak dech nad propastí
a uprostřed ST
Lehoučko-tíživé řádky
jak dech nad propastí
a uprostřed ST
» 16.12.2018 - 09:09
Tak krásně se mi ta báseň četla, hned první sloka mě polapila a vtáhla a četla jsem až do mrazivého závěru, moc se mi líbí ST
» 16.12.2018 - 09:28
valerie: Děkuju moc, však závěr zas tak moc mrazivý není. Mohla ten list papíru, beze slz, použít úplně jinak... Určitě se chcu k tomuto námětu ještě vrátit. Název už mám - Kdo po tobě slovem...
» 16.12.2018 - 09:32
Kajuta: Děkuju moc. U námořníků a plavců jsou prý nositelem jejich duší rackové... (https://www.facebook.com/nakladatelstvi.mareczech/photos/a.3991
89603803356/907183383003973/?type=3&theater)
89603803356/907183383003973/?type=3&theater)
» 16.12.2018 - 14:10
byron
Oslovila mě tvá báseň. Hezky se četla, s lehkostí, pěkné rýmy...velmi poutavé.
ST
ST
» 17.12.2018 - 19:56
Milena
Nejlepší je spojit sílu slova s hlasem srdce...ono to srdce stejně v básni vyvěrá...ST
» 17.12.2018 - 20:07
Milena: Děkuju. To ano, ale mnohdy to spojenectví přichází, když už je trošku pozdě.
» 17.12.2018 - 20:09
Milena
To je úděl nás lidí, že mnohdy nepřijdeme včas...Byli bohužel...tak ať to není Tvůj případ...
» 18.12.2018 - 15:05
J.F.Julián
St
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Klukovské osmdesátiny | Následující: V moři snů