Svíce co hoří

Vystřihnu si vzpomínky
tmou, nocí vládne bol
vzhůru, nevzdát se
vzhůru jít až na vrchol.

Zdi tmavé
kámen, kříž
svíce světlo vrhá stín
hřbitovní zátiší volá.

Mdlo, hlava padá
smutek co trvá
málo smíchu
domov spí.

Pohled vzhůru
stromy, listy lip
slunce kdes zašlo
zítra snad bude líp.

Víno tmavé
sklenice sama
stůl jen jeden host
sám, tak prost, ničeho není.

Domů se vracím sám
sám vstávám
sám usínám.
A svíce hoří dál.