Vyjetá z tunelu» autorka: Lilith » Básně / Experiment |
Dveře plné živých boulí
s klikami jak žárem pokřivenými
a zaprášené zrcadlo ke skicování duchů
dům, co okny mžourá do světla
a ve sklepení skrývá splíny
zdi vyměkly jak pudink bez sirupu
vyluzují bublavou melodii
a střechou padají holubi až na schody
co jsou jako vždycky špatně postaveny
hlavou dolů nikdo přece nechodí
zbloudilá podvědomím šmejdím jak zloděj
a z omítky sem tam rostou rohy
tiše je ulamuji a ďáblíci kňourají
pod postelí, co rozhoupaná visí u stropu
tančí slepí myšáci bez myší
a muzika z repráku řve jak tlupa oběšenců
muzika trofejí a věnců…
žilami proudí jód a kolem se zmenšuje tunel
svlékly mne myšlenky na třpytivé motýly
jako kdysi v narkóze, jenže teď opravdu zářím, jaderně
a nahá mysl nyní rotuje kolem hlavy
nechce dovnitř, nechce zpátky
posílám ji do pohádky
cestou tunelem si hrajem na kytky a na bodláky
a na krásný den
a na všechny krásný dny
až z tunelu vylezem, mysl se zpět s hlavou spojí
a dům bude dál žít svým životem bublajících zdí
a boubelatých dveří
a zrezlých klik, co se nechají vyleštit
a čertích rohů vystrčených strážců rozumu
nechvátám, čekám, až za pár dní se rozední
svítat bude světlo či tma
rozcestník života
já tomu rozumím
pak otevřu všechna okna a vpustím dovnitř smích
.
s klikami jak žárem pokřivenými
a zaprášené zrcadlo ke skicování duchů
dům, co okny mžourá do světla
a ve sklepení skrývá splíny
zdi vyměkly jak pudink bez sirupu
vyluzují bublavou melodii
a střechou padají holubi až na schody
co jsou jako vždycky špatně postaveny
hlavou dolů nikdo přece nechodí
zbloudilá podvědomím šmejdím jak zloděj
a z omítky sem tam rostou rohy
tiše je ulamuji a ďáblíci kňourají
pod postelí, co rozhoupaná visí u stropu
tančí slepí myšáci bez myší
a muzika z repráku řve jak tlupa oběšenců
muzika trofejí a věnců…
žilami proudí jód a kolem se zmenšuje tunel
svlékly mne myšlenky na třpytivé motýly
jako kdysi v narkóze, jenže teď opravdu zářím, jaderně
a nahá mysl nyní rotuje kolem hlavy
nechce dovnitř, nechce zpátky
posílám ji do pohádky
cestou tunelem si hrajem na kytky a na bodláky
a na krásný den
a na všechny krásný dny
až z tunelu vylezem, mysl se zpět s hlavou spojí
a dům bude dál žít svým životem bublajících zdí
a boubelatých dveří
a zrezlých klik, co se nechají vyleštit
a čertích rohů vystrčených strážců rozumu
nechvátám, čekám, až za pár dní se rozední
svítat bude světlo či tma
rozcestník života
já tomu rozumím
pak otevřu všechna okna a vpustím dovnitř smích
.
Tipů: 11
» 22.10.18
» komentářů: 16
» čteno: 498(19)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Převrácené schodiště
» 22.10.2018 - 19:41
Skicování duchů..wow. :-) Boulodveře. Jů.
To je teda prapodivný dům. Šmejdilko. :-)
Rohy a ďáblici mě baví. To je tedy rachot. :-) Dál se směju, směju, směju, jak je to ujetý. :-) I myší volenka. :-)
S tím koncem říkám: jen do toho!
ST a Z. Ještě se vrátím ;-)
To je teda prapodivný dům. Šmejdilko. :-)
Rohy a ďáblici mě baví. To je tedy rachot. :-) Dál se směju, směju, směju, jak je to ujetý. :-) I myší volenka. :-)
S tím koncem říkám: jen do toho!
ST a Z. Ještě se vrátím ;-)
» 22.10.2018 - 19:44
Kajuta: Mooooc ti kujíkuju za pracovní nakuk a fajný komentík :-) inspirace dnešním zvláštním dnem ;-)
» 22.10.2018 - 20:35
“a z omítky sem tam rostou rohy
tiše je ulamuji a ďáblíci kňourají”
No, já bych minimálně také kňoural, kdyby mi někdo zničil věšák…
U názvu mě mimochodem napadlo – ale Lil, ty přece ještě nejsi tak úplně stará mašina… ;-)
tiše je ulamuji a ďáblíci kňourají”
No, já bych minimálně také kňoural, kdyby mi někdo zničil věšák…
U názvu mě mimochodem napadlo – ale Lil, ty přece ještě nejsi tak úplně stará mašina… ;-)
» 22.10.2018 - 20:37
Ringo: Šmankote, věšáky a mašina... já se z tebe picnu hihi (řehtavý smajlík s roztaženou pusou od ucha k uchu) :-)))
» 22.10.2018 - 21:19
byron
Tenhle tunel je prošpikovanej samejma divnejma zajímavostma. Si to dám ještě párkrát a pořádně do obrazů...mno a ještě to pošlu na druhou stranu galaxie mému druhému intrgalaktickému já. Tyhle texty překládá levou zadní:-)).
Slušná pařba.
ST
Slušná pařba.
ST
» 23.10.2018 - 20:48
Kapka: Nojo, podivnej den a podivný dílko, ještě že máme modro a to vydrží všechno.... hihi ;-))
Děkujůůůůůů :-)
Děkujůůůůůů :-)
» 23.10.2018 - 21:35
ttragelaf
žilami proudí jód
pak otevřu všechna okna a vpustím dovnitř smích
... ne vždy je smích po ruce
pak otevřu všechna okna a vpustím dovnitř smích
... ne vždy je smích po ruce
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dvou smíchů setkání | Následující: Malinké řvoucí náměstí