most u snězeného koláče

.

Krom jiného
příkoří
by mne zajímalo
od čeho mám odřenou vrchní část rtů
snad od per jež po nocích
lapám s dychtivostí
svlékajíc se z duše
vábnivě
marnivé

tu noc, jejíž klid
nabourává přítomnost skořicového mostu
a rty dýchající mi na lopatky sněžnou chutí

k ráji má
osmina koláče
co se schovává pod příručním polštářem
stopaře po hvězdách

celými prsty
se provlékáš
po kapkách
meruňkovou polevou
kterou kloboučník právě
zaříkal na hraně střech
prorážíš lehce
karamelovou krustu

kde kouř doutníku
rozmazává siluetu
tvých stříbrem
prošívaných šatů

v nočních hodinách
tak startuji vstříc všem světům
jako zvoník nářků noci
jako vlasový vazač
všech pokojských
okouzlených
třešňovou mocí
k lékořicové posteli

bouře začala
když si se podepsala
bosou nohou
své mléčné lehkosti
do nebes

a vlahá noc, snaživá
byla zase nakažlivá
a v náznacích předoucí
s přemostěním
šafránového ticha
co nosí kávu
pod pilíře rtů

.